Muzeum
Naše muzeum vzniklo přestavbou budovy staré radnice. V nynější době je to nejstarší budova v naší obci. Radnice byla postavena zároveň s patrovou školou v roce 1872 za starostování Václava Hubáčka. O průběhu stavby se zmiňuje Václ. Hubáček v Památní knize obce Vrbice, kde píše: „stavba táto (škola a radnice) v běhu pěti měsíců dohotovena byla a dne 12. listopadu 1872 od důstojného pana děkana z Podivína, našeho pana faráře Augustina Pinkalského (z Kobylí), p. J. Luckého –kaplana z Čejkovic a bilovského pana faráře, při slavné polní mši svaté, která u školní budovy slúžena byla, posvěcena byla“. V Památní knize je ale také zmíněno, že při slavnostním pokládání základního kamene k této, pro obec důležité, stavbě nepřišel z tehdejších radních skoro nikdo, takže je vidět, že pozice starosty Hubáčka nebyla jednoduchá. V Památní knize je též zmíněno, že obec tehdy zřídila u Studýnek cihelnu, která posloužila pro potřebu celé stavby. Tímto moudrým rozhodnutím se hodně ušetřilo na stavebních nákladech. Nynější obecní zaměstnanci, kteří prováděli přestavbu přední stěny, si určitě všimli, že zeď je postavena z poměrně kvalitních, ručně dělaných a vypálených cihel. Vypálení cihel se provádělo postaru – v milířích, protože u Studýnek nebyly nikdy nalezeny jakékoliv zbytky po cihlářské peci. Později, v roce 1891 byla kancelář radnice přeměněna (asi do r. 1908) na školní třídu, protože vrbecká dvojtřídní škola se musela změnit na trojtřídní. Tolik z historie staré radnice. Nýnější úprava stávající budovy je provedena na způsob starého selského domku. Vzhled byl zvolen podle popisu ve starých záznamech. Přestavbu provedli a myslím, že velmi zdařile, obecní zaměstnanci. Malířské práce provedli malíři Horčička a Sedláček. Je třeba ještě dodat, že na přestavbu přispěla fi nanč. darem 60.000 Kč. zákl. org. Zahrádkářského svazu ve Vrbici.
OHLÉDNUTÍ SE ZA STAVEM VRBECKÉHO MUZEA
Kalendářní rok 2010 skončil a je jistě dobré se ohlédnout zpět na stav vrbeckého muzea. Byla dokončena úprava přední stěny budovy. Těsně před vrbeckými hody usadili obecní zaměstnanci šprlovou zahrádku, která měla za úkol dotvořit vzhled původního starého selského domku (viz. místopis Hustopečska) a ochránit přední stěnu i s žúdrem před případným poškozením od dětí a znečištěním od pobíhajících psů. Nově byla uvnitř instalována expozice vrbeckých krojů. Z opravy se vrátila stará Hubáčkova malovaná truhla a jsou v ní umístěny hodně staré části ženského kroje. Muzeum získalo některé další exponáty např. hlásný roh posledního vrbeckého ponocného, starý kožich atd.
„Pro budoucnost muzea bude třeba řešit prostory muzea. Už se nedostává místo, proto mám některé exponáty doma. Je třeba zachytit poslední možnosti získání věcí pro muzeum. Za krátkou dobu už nic neseženeme. V současné době mám nabídku některých věcí např. koňský chomout i s čabrakem, starý šicí stroj apod. Na tyto věci už nemám místo ani doma. Muzeum bylo obdarováno některými ženskými kroji. Do nových prostor by bylo třeba obstarat i guriny, které by bylo možné do krojů obléci. Muzeum by potřebovalo dovybavit mužskými kroji, hlavně krojem svobodných. Mohl by to být i starší typ kroje a je možné, že někde tento starý kroj leží ve skříni. Věřte mi vy starší spoluobčané a mám i takovou zkušenost, že mladší z rodiny kroj mnohdy vyhodí nebo dokonce spálí. V muzeu by alespoň zůstala památka po vaší rodině. Bylo by velmi prospěšné, aby se vytvořila malá skupinka zájemců o staré věci a historii naší obce, tak jak je tomu např. ve Vel. Bílovicích, anebo v Kobylí. Zájemci o tuto činnost přihlaste se prosím na Na OÚ Vrbice. Jména dárců jsou zmíněna u darovaných věcí. Často jsem slýchával od návštěvníků – turistů před velkou chválu na upravenost a krásu obce Vrbice. Byla dokonce vyřčena slova chvály od občasného návštěvníka naší obce e smyslu, že se nemůže Vrbice nabažit, anebo jsem slyšel slova, že my domácí tak nějak nevnímáme nové změny. Naši rodáci říkají, že vždy, když přijedou na občasnou návštěvu objeví něco nového – pěkného.
František Janošek 2010